Starší novinky rok »2004«

srpen 2005

Dog-trekking - hřebenovka na Ďumbier (Nízké Tatry, léto 2005)

Letošní horskou dovolenou v Tatrách jsme s paničkou pojaly jako dog-trekkařskou. Jednak proto, že mě panička do kopců využívá jako dobrej a výkonej vlek, ale hlavně proto, aby se nám nepřihodilo to, co vloni... :-( Takže jsem nakonec s paničkou musela souhlasit a vzít tento způsob pohybu po horách jako vcelku účinnou prevenci proti zmijím a medvědům... :o)

Bohužel letošní letní počasí nebylo vůbec letní, a tak jsem se strachovala, že z výletů a túr nebude vůbec nic, ale nakonec se zadařilo!!!

Během našeho, kvůli deštivému počasí, pouze týdenního pobytu jsme ale "ukořistily" dva překrásné dny téměř bez mráčku, které jsme věnovaly parádním túrám.

Jedna vedla ze Štrbského na Popradské pleso, kde mě panička zanechala a sama pelášila na Rysy. Já si tak alespoň mohla vychutnat horskou vodičku... ;o)

Popradskou i štrbskou... ;o)))

"Dog-trekkaři" na hřebenovce v Nízkých...

... "vůkol rudý vřes..." :o)))

No a ta druhá, mnohem hezčí a naše oblíbená, vede ze sedla Čertovica v Nízkých Tatrách hřebenovkou na Ďumbier a Chopok.

Poté, co zdoláte děsnej krpál, vás čekají úchvatné výhledy na obě strany.

Dřina to nebyla tak hrozná, nejdůležitější je mít s sebou co nejvíce vodičky. A tu panička pro mě měla. Dokonce šetřila i svůj díl, jen abych já měla dostatek... Zato jsem byla nejvzornějším pejskem pod sluncem a poslouchala na slovo.

Tak už bylo dost líčení krás, jestli chcete vidět důkazy, šup na FOTOGALERII - TATRY 2005

červenec 2005

Já (prej jako špiňoch č. 1), Mimi a Aireen

Jednoho červencového dne mě panička oznámila parádní novinu a to, že se s tetou Líbou domluvily, že si uděláme výlet k nim na chalupu do Jižních Čech. Sice s holkama Miškou a Aireenkou nechápem, jak nás mohly z téhle pro nás veledůležité porady vynechat, ale budiž, domluvily se bez nás, přesto víkend byl spíš pro nás... :-)))

Pravda, kamuflovaly to sběrem hub a borůvek, dlabáním rašeliny na zahrádku, ale my tři holky jsme si to celé užívaly pěkně po psím...

Jak vidno na vedlejším záběru, rašelinu tam mají opravdu skvostnou. Neváhala jsem ani chvíli a hned na začátku dne jsem si pěkně vylepšila, resp. natužila fazónu. :o)))

Hnedle z rána jsem proháněla kačenky v bezva smradlavé stoce, hledala myšky na poli a vůbec netušila, že za chvíli budeme s paničkama taky trochu cvičit. Teda s paničkama... hlavně s bážou... hehe, teda jako rozuměj: s bažantem.

Řeknu vám, kdo to ještě nezkusil, honem žeňte pánečky do Interlovu pro bažanty a kačenky a zkuste lovecký výcvik. Fakt! S paničkou jsme doposud cvičily jen tak pro radost s umělými dummíky, ale cvičit s opravdickým aportem, to je paráda. Úplný žúžo. To se vám úplně celá třesu a jsem k neudržení ;o)

Panička mě nejprv bažanta pořádně ukázala, dala očichat, abych věděla, co budu hledat. Hihihi... nechtěla jsem to paničce říkat, ale my, co máme výbornej nos, bychom toho bážu našli i po slepu a hluchu :o)))

Tak tohle mě nejdřív schovaj a pak budu hledat! Hurááá!

Když já to odložení snad nevydržím!!!

Tak tady jsem odložená někde za křovím, abych prej neviděla, kamže toho bažantíka na vedlejší louce pohoděj. Snažila jsem se aspoň prokouknout skrz větvičky, i když to bylo zcela marné a pokud vás nos nezradí i zbytečné... Ale stejně vám to nedá.

Přiznám se, jsem vždycky děsně netrpělivá a panička má co dělat, aby mě přesvědčila, že na řadě ještě nejsem já, ale že se musíme s holkama spravedlivě prostřídat.

Jsem tak natěšená, že pískám a kvílím a snažím se předběhnout alespoň o jedno místo v pořadí...

Konečně vypuštěna na dohledávku povelem "hledej!". Super pocit, když nasajete ten správnej pach a už si to pěkně mastíte pro bažanta.

Já osobně dávám přednost, když je hezky povolenej a dá se dobře uchopit. S tímhle jsem měla trošinku problém, protože byl z mrazáku dost tuhej a tak první úchop byl zpočátku zdrženlivej, než jsem pochopila, že chudák báža s tím nic nezmůže ;o)))

Ha, mám ho!

Jo, tak takhle se na něj musí!

A teď, když bažanta držíte pevně, honem co nejrychleji k paničce. Musíte ale dávat pozor, aby vám neupad' nebo abyste ho nijak nežmoulali či nepřežvykovali.

Správný aport, správné předsednutí a odevzdání paničce vypadá tak krásně a snadně... Musíte ale hodně trénovat, aby to bylo ukázkové. Stejně jako se učím já, musí se učit i panička... Ale pak, když vám to vyjde a těší to oba... Moooc hezký.... :-)))

No ale všeho s mírou, nic se nesmí přehánět, takže šupem blbnout k bazénu, pak do lesa na houby, pak zase k bazénu, výlet za dalšími pejsky, baštit ňamky Líbiny maminky, chvilku si schrupnout a zase si užívat a lumpačit ;o)

Byl to moc prima víkend, i když tááák krátkej... Myslím, že můžu tetě poděkovat i za paničku. Moc se nám to celé u vás líbilo!!! Mě nejvíc asi smraďošská stoka, báža a bazén a paničce určitě ten výbornej daněk na smetaně!!! Checht :o)))

Přinést paničce, správně předsednout a odevzdat.

U tety mají bazén i pro pejsky...

Užívaly jsme si to parádně...

Teta si mě vzala do parády a kouzlily jsme i nějakej ten postoj ;o)

léto 2005

Mimi, Aireen a já

Hihihi... :o) Jak se mi to rýmuje :o)))

Ale opravdu to tak bylo, je a bude :-)))

S kámoškama Mimiškou a její dceruškou Aireenkou děláme výlety po blízkém i vzdáleném okolí... A teta Líba od holek nás s paničkou dokonce často bere do své širší smečky. Takhle jsme už dvakrát byly na návštěvě u Aireenčina brášky Toníčka.

Tentokrát jsme všichni cvičili na poli s bažantem a zkoušeli si nanečisto OVVR ;o)

Mimi, Aireen, já a Tonny - odpočinek po výcviku s bažantem ;o)

29. června 2005

Drahá Beckulko, k Tvým dnešním narozeninám Ti přejeme hlavně zdravíčko, zdravíčko a ještě jednou zdravíčko!!!

Tvoje smečka :-)

červen 2005

Jak už jsem dříve psala, léto trávím ve Voznici, přesněji v rybníku :o) A úplně nejradši mám akční scény. To jako skok daleký do vody :o)

Pár dalších obrázků poněkud monotématicky zaměřených naleznete ZDE :-)))

červen 2005

Audrinka a já vzorně posloucháme ;o)

Věřte tomu nebo ne - téměř celý měsíc červen jsem měla ségru! Teda, abyste tomu rozuměli, jenom "jakoségru". Vlastně takový roční škvrně-prtě. Ale byla moooc dobrej parťák... :o)))

Napřed jsem z první noci, kdy malej Ondráš (občas ji taky nazývají vznosným jménem Audrin) nezamhouřil(a) oka a jal(a) se zkoumat nový dočasný letní byt, byla pěkně paf. Tentam byl noční klid, vlastně i denní a já se dost vážně začala děsit, že tento stav už u nás zůstane natrvalo. Snažila jsem se bejt úplně neviditelná, že se mě ten nový vetřelec vlastně vůbec netýká. No ale když zůstal i další noc, pochopila jsem, že musím vzít věci do svých tlapek. A najednou jsem zjistila, že prcek je super a že si dooost rozumíme!

S paničkou jsme běhaly po lese, denně chodily plavat do rybníka, kde jsme se vždycky pořádně vyřádily, na zahradě hrály fotbal, ve chvílích volna se okusovaly... Prostě jsme si užívaly léta jak se patří :-)

Panička se dokonce snažila pořídit důkaz o tom, jak si u nás prcek užívá, ale až na pár vzácných okamžiků, kdy žádaný objekt vteřinku setrval v hledáčku, z toho moc nebylo... Koneckonců toto ubohé FOTOALBUM vše potvrzuje ;o)

V Audrince jsem získala super kámošku, kterou jsem jen velmi nerada pouštěla zpátky k její smečce... Tak, jak jsem na začátku nechtěla věřit, že u nás chvíli zůstane, tak teď bych ji už klidně snesla natrvalo ;o)

Hyperaktivní fotbalista Ondrášek

1. května 2005

První jarní portréty...

... říkala panička... Hehehe :o)

zima 2005

Moji milí kamarádi!

Zdravím vás všechny v novém roce, vítám tady i nově příchozí a současně prosím všechny lidičky, co jim jejich chlupáči právě teď leží u nohou, zatímco oni sami se pohodlně roztahují u klávesnice, aby koukali ušáky usadit pěkně vedle sebe, protože tyhle řádky jsou přece především pro ně :-)))

Tak co říkáte letošní zimě? ;o) Chvíli jsme na ni sice čekali, Vánoce nám propršely a na Štědrý den mnoho z nás vypadalo jako bahnivé koule, ale dočkali jsme se!!! Musím se vám přiznat, že kdybych teď musela trávit čas ve městě, z té soli a písku bych nadšená nebyla. Ale já nadšená jsem, protože s paničkou teď máme možnost bydlet uprostřed Brdské přírody a letos to tady opravdu stojí za to!

Příprava na skijöring - rozcvička v závěji :o)

Vstříc dobrodružství!

Sněhu skoro jako v Alpách, jde se zahrabat hluboko do závěje a s paničkou hrajeme hru na hledání hraček, takže si někdy připadám důležitě jako lavinový pes (to "důležitě" sem připsala panička, jen co jsem se odběhla napít... to víte, v chalupě pořádný teplo, tak jednomu vyžízní... no a hned je malér... checht).

Ale naše letošní zimní vyžití patří hlavně skijöringu. Teda, zní to děsně vznešeně, taky jsem se předem děsila, co to na mě panička chystá za překvapení, ale nic světoborného na tom zas není :-)

Je to vlastně jakýsi vynález lidiček, kteří jsou leniví běhat na běžkách sami a tak si vymysleli, že nás, čtyřnohé, k sobě připoutají provazem a my to v kopcích a po rovinkách za ně tzv. odedřeme... hehehe... :-) Ale neee... ;o) Panička se možná bála víc než já, prej že si není jistá, jestli v zápřahu nebudu chtít běhat mimo cesty a tzv. "stopu" (zde musím podotknout, že se bohužel nejedná o "onu správnou stopu" z našeho "loveckého" žargonu ;o)), a tryskem pádíce ji vláčet skrze houští, mlází a potůčky nemaje slitování ani s novými běžkami... checht...

V plné polní...

A zase odložená...

Jenomže já jsem holka šikovná, takže když mě panička nasadí postroj, sobě opasek a běžky a vzájemně nás k sobě připoutá šňůrou (perfektní vybavení sloužící nejen v zimě, ale např. celoročně při canicrossu můžeme všem sportovně založeným páníčkům a jejich pejskům doporučit - viz MANMAT - pozn. paničky), může začít běh s větrem o závod... no jo, trošku přeháním, v našem případě se jedná spíš o slabý vánek... checht... ale řeknu vám, je to skvělá zábava a panička říká, že má ve mně ohromné štěstí, že mě tohle "tahání" baví (mimochodem, konečně mě tady nikdo neokřikuje, abych srovnala krok "k noze!"), že mám v běhu výdrž a z kopců to vždycky parádně rozbalím :-))

Prožijte krásné dny a s pozdravem Hurá do sněhu!

vás všechny zdraví vaše Beckie :-)

Užívám si krásných dní...

... a pak je takhle sladce vstřebávám... :-)

PF 2005